Historie

Renesanční dům č. 30, v němž je dnes hotel a restaurace Černá kočka, stojí na historicky velmi zajímavém místě (údajně na místě prvního dřevěného kostelíka). Nachází se v centru městské památkové zóny a patří mezi nejstarší původní stavby ve Štítech. Byl postaven na přelomu 15. -16. století jako panský pivovar. Roku 1593 je zde zmiňován pivovar se sladovnou a městské lázně. Tehdejší majitel Šilperka (dnešních Štítů) Jan Žalkovský prý dovolil, aby do těchto podniků byla vedena voda dřevěným potrubím ze zřídla nad Šilperkem u heřmanických hranic. V roce 1640 byl pivovar Lichtenštejny zrušen a dům prodán jako velkoměšťanský.

Od počátku 18. století do r. 1945 patřil dům měšťanské rodině Krassnych. Sloužil kromě hospodářství k provozování kožešnictví, lazebnictví a zájezdního hostince. Po velkém požáru Šilperka byla na přelomu 19. a 20. století pravá polovina domu prodána.V meziválečném období zde byla vinárna, o které píše spisovatel Josef Kocourek ve své knize „Zapadlí vlastenci 1932“, jejíž majitelkou byla Anna Krásná. V knize je uváděna jako Anna Cerna. Druhá část domu byla před II. sv. válkou přestavěna do současné podoby- dnes bazar na č. 29.

Po roce 1945 až do sametové revoluce sloužil dům k různým účelům – byla zde charita, jídelna, byty i pošta.

Další změny přišly až po roce 1989. Po rozsáhlých stavebních úpravách otevřeli roku 1994 noví majitelé objektu v domě restauraci a roku 2001 hotel – navázali tak na dávnou tradici zájezdního hostince rodiny Krassnych. Velkým překvapením tenkrát bylo odhalení druhého půlkruhového klenebního oblouku v průčelí, který ukazuje na dávnou existenci podloubí (z této doby neexistuje žádná obrazová dokumentace). Středověk připomínají také původní renesanční křížové a valené klenby a lunety v prostorách restaurace i hotelu. Milovníky historie jistě potěší i pohled na erby šlechtických rodů – bývalých vlastníků Šilperka, které můžeme vidět na zrenovovaných stěnách restaurace.

Restaurace dostala své jméno jednak podle majitelky prvorepublikové vinárny z knihy „Zapadlí vlastenci 1932“, jednak podle místní pověsti „Tak to umějí Šilperáci“, kde je uváděna hospoda „U černé kočky“.